J. SEIFERT
(Born 1901)
Z těch písní, které slyšel jsem,
když poznával jsem cizí kraje,
nejdražší jsou, jež naše zem
na ústech lidu rozehraje.
Když děcko zbožně poslouchá je,
jich slova, něhu, tklivý spád,
řeč na rtech matky rozehraje
tu nejkrásnější ze sonát.
Z těch obloh, které viděl jsem,
když poznával jsem cizí kraje,
ta, kterou nese tato zem,
nejsladší ze všech obloha je,
a když si matka s děckem hraje,
když pláče, když je samý smích,
nejsladší děcku obloha je
ta, kterou zří jí na očích.
(Born 1901)
Of all the songs I heard men sing
In foreign countries far away,
The dearest are the songs our land
Has taught its people’s lips to play.
And when the child devoutly hears
Their words, their soft and plaintive fall,
Upon a mother’s lips there sounds
The loveliest sonnet of them all.
Of all the skies my eyes have seen
In foreign countries far away,
The sweetest skies of all are those
The vistas of our land display.
When with a child a mother plays,
And when she laughs, and when she cries,
The sweetest sky the child beholds
Is that within its mother’s eyes.