Page:A Book of Czech Verse.pdf/38

This page has been proofread, but needs to be validated.

K. J. Erben (1811–1870)

Takto, tanče kolo třetí,
on k ní šepce potichu,
a nevěsta bez paměti
klesá v náruč ženichu.

Hluk a zmatek—smíchy mizí,
všichni spějí na pomoc.
Kdo? kde jest muž onen cizí?”
Pryč—a venku tmavá noc.

Hudba opět, tance, kvasy—
zmizela však veselost:
odneslť ji na vše časy
mladé paní cizí host.

 

30